Autor: Penn Cole
Originální název: Heat of the Everflame
Český název: Inferno Věčného plamene
Knižní série: Prokletí Spřízněných (Kindred’s Curse)
Díl: třetí
Věková hranice: 18+
Žánr: new adult, fantasy, romance, erotika, magie, bohové
Moje hodnocení: 5 hvězdiček
Válka začala. Obě strany požadují Dieminu věrnost – nebo její smrt.
Po své katastrofální korunovaci se Diem ocitá uprostřed konfliktu mezi Dědici a Strážci. S nově nalezenými přáteli a mužem, do kterého se zamilovala, na jedné straně a smrtelníky, které přísahala chránit, na druhé straně musí Diem opatrně kráčet po cestě, aby zachránila lidi, které miluje… i před sebou navzájem.
Tajemství jejího neobvyklého původu se začíná rozplétat a vysílá Diem a Luthera na nečekanou cestu napříč říšemi. Odpovědi mohou být klíčem k vítězství ve válce, ale jejich nalezení bude vyžadovat, aby se postavila bolestným pravdám o své matce, svém rodokmenu a svém osudu.
Mezitím Koruny zaměřily svou pozornost na Diem. Někteří by mohli být jejími největšími spojenci – zatímco jiní chtějí její smrt. Aby ukončila jejich utlačující vládu, musí Diem rozlišit přítele od nepřítele a riskovat vše, aby si vybudovala vlastní armádu.
Ale mocná postava na severu má plány, které by mohly všechno změnit…
Nakladatel: Atria Books (EN), Jota (CZ)
Počet stran: 1026 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 12.9.2023
Vydání v ČR: vyjde
Datum četby: 10 dní, červen 2025, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Kurvadrát… to si ze mě dělá prdel.
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autorky
Můj názor: Třetí díl téhle klišoidní série byl tak dlouhý, že jiné autorky by z něj udělaly rovnou tři. Tak moc se tam toho stalo. Byla to jedna velká emoční jízda, kdy jsem nevěděla, jestli chci, aby to skončilo, anebo jsem se modlila za to, aby to už skončilo, protože jsem se bála, co mě čeká. A že to teda zase byl kulervoucí konec. Hlavně si u něj řeknete, jak jen může být Diem tak blbá.
Většinu času vám totiž bude pěkně pít krev svým mesiášským komplexem a vnitřní rozervaností. Už dlouho mě nějaká hlavní hrdinka tolik nevytáčela, přitom jsem jí stejně fandila a držela pěsti, aby se jí to povedlo. A ona svou důvěřivostí a naprostým zaslepením stále dostávala jeden kopanec za druhým, až si říkáte, jestli neprodělala lobotomii. Nejhorší na tom ale je, že ji mám i přesto ráda. A to mě trochu děsí.
Luther většinu času působí jako láskou a oddaností zaslepený pejsek, kterého si Diem vodí na krátkém vodítku. I tak mu to ale všechno žerete i s navijákem, protože je naprosto boží. Každá by takového Luthera chtěla mít po boku, protože pro ni udělá první poslední. A i když se to může časem trochu zajíst, stejně ho zbožňuju a doufám, že se dočkají svého šťastného konce, jinak mě autorka pěkně nasere.
V třetí knize se toho uděje tolik, že mi z toho občas šla hlava kolem. Trochu mě mrzí, že se z Diem postupně stává další Poppy, ale v tomto případě se ještě autorka drží pevně nohama na zemi a nevymýšlí úplné slátaniny. Tedy alespoň zatím. Každopádně sobeckost a panovačnost její rebelské matky mi otevírala kudlu v kapse a být tam já, asi bych jí pěkně profackovala.
Třetí díl mě neskutečně bavil, protože jsem musela být neustále ve střehu. Plno věcí, které Diem postupně odhalovala, bylo docela jasných, ale tak, nemůže nám autorka odhalit všechny své karty hned. Jen mě mrzí, že si na čtvrtý díl budeme muset počkat až na červenec příštího roku, přitom měla kniha původně vyjít ještě letos. Protože ten konec mě pěkně naštval, i když mi bylo jasné, že něco takového přijde.