Co dělat, když "zásoby se úží, podpalubí je prázdné" a "z našich těl se stala promítací plátna, podklady teorií"? Odpověď je samozřejmě velmi těžká, ba přímo k nenalezení, protože mnozí z nás trpí nedostatkem (hypoxií), jsou ve stavu svého já, který vede třeba i k nemoci, jejímž doprovodným jevem jsou proleženiny. A právě o tomto "stavu" je i sbírka Proleženiny opavského básníka, lingvisty a cestovatele Miroslava Černého, jejíž první oddíl – Společenská smlouva – je vystavěn na vztazích autorského subjektu s okolím, druhý – Zprávy ze světa – v obecnější rovině reflektuje vztah světa k subjektu, jeho manipulativnost k našemu "já", a třetí – Dekubity – v radikální, řekněme angažovanější formě vypovídá o současné neutěšené době.