Název sbírky se nedostavil do práce – Matěj Ondra

„Tato básnická sbírka je výkřikem do tmy. Je v ní toho hodně – strach, závist, nenávist, utrpení i láska k TVÉ druhé polovičce. Nemá strukturu, skoro postrádá rytmus… ale každá báseň má myšlenku…“ to říká autor, a myslím, že to je přesně tak – a jinak to ani být nemůže. Je to kniha poctivého, myslícího básníka, který se potřebuje vyjádřit jako každý jouda, a každý by mu dal fakáče, kdyby to – právě teď a právě v této sbírce nedokázal. Ale on to dokázal. Jeho obrazy jsou skvělé, i když hnije v pekle. Pokud hledáme vyjádření existence, netřeba se po něm pídit v hlubinách, ale je přímo na povrchu, jako když sopka chrlí oheň – toto je pars pro toto, jak říkáme my, intoši. Protože autor je současně intoš i sopka, mentální pankáč a rocker. Nepochybuju o tom, že tato knížka nadchne svou generaci – ale nehrajme si na generace: zde je úžasná síla lásky i odporu – a vězme, že poesie je umění manipulace a bez ní život nemá smysl. Patrik Linhart