Autor: Brigitte Knightley
Originální název: The Irresistible Urge to Fall For Your Enemy
Knižní série: Dearly Beloathed
Díle: první
Věková hranice: 18+
Žánr: adult, fantasy, romance, humor, magie
Hodnocení: 4 hvězdičky
Osric Mordaunt, člen Fyrenského řádu vrahů, zoufale potřebuje uzdravení. Přirozeně – taková už je ponurá komedie osudu – jedinou léčitelkou, která mu může pomoci, je Aurienne Fairhrim, přední vědkyně, představitelka morálního dobra a členka nepřátelského řádu.
Aurienne zoufale touží po finančních prostředcích na léčení nemocných. Tak zoufale, že když ji Osric podplatí, aby mu pomohla, souhlasí, i když ho a vše, za čím stojí, nenávidí.
Následuje vynucená spolupráce: brilantní žena je donucena spolupracovat s nájemným vrahem, k Auriennině velkému znechucení. Zatímco Osric a Aurienne spolupracují na vyléčení jeho nemoci a vyšetřují záhadný návrat smrtelných neštovic, zjišťují, že vášnivě popírají svou přitažlivost, což jen přiživuje jejich vášeň.
Nakladatelství: Orbit Books (EN)
Počet stran: 416 (EN)
Vydání v USA: 8.7.2025
Vydání v ČR: nevyšlo
Datum četby: 10 dní, srpen-září 2025, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: 2/3 knihy jsou na facku, poslední třetina a skvělý Osric to celé zachránili.
Můj názor: Tuhle knihu jsem netrpělivě vyhlížela od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že Dramione fanfikce Draco Malfoy and the Mortifying Ordeal of Being in Love dostane svou knižní verzi. Autorka sice říkala, že nepůjde o stejný příběh, ale po přečtení anotace mi bylo jasné, že půjde o velice podobnou zápletku včetně pojetí hlavních postav.
Nečekala jsem ovšem, jak moc mě víc jak polovina knihy bude nudit. Už jsem zapomněla, jak se autorka vyžívá v popisech a v užívání atypických anglických slov a celkově k vyprávění svého příběhu. Ale zatímco u Dramione ff jsem postavy díky světu Harryho Pottera znala a měla ráda, tady jsem se nemohla sžít s Aurienne, která mi svým egem a nadřazeností šíleně pila krev.
Takže zatímco jsem Osricovi, i když jde o nájemného vraha, fandila už od samotného začátku, její odsuzující pohled na svět – ať už byl jakkoliv oprávněný – mě neskutečně vytáčel. A i to byl důvod, proč jsem knihu četla enormně dlouho. Musela jsem se prokousat všemi těmi na můj vkus zbytečnými kecy a dumáními, abych se dostala konečně k něčemu, co mě chytlo a opravdu bavilo. A to byla bohužel až poslední třetina knihy.
Ačkoliv chápu, o co autorce jde a proč jsme se dozvěděli celou tu hromadu věcí, polovinu toho bych vyškrtala. Sice mě to nekonečné kočkování bavilo, ale extra extra slow burn mě málem upálil zaživa. Díky poslední třetině ovšem kniha chytla nový dech a pořádně to rozjela. A hlavně díky Osricovi to byla pořádná jízda. Škoda jen, že teď budu muset čekat na příští rok, abych se dozvěděla, jak to celé skončí.
Pokud jste původní ff nečetli, vůbec nevadí, v příběhu jsou jen lehké náznaky vlivu Harry Pottera – jako jsou jejich schopnosti, jejich styl života, jejich Řády, cestování, nebo jejich samotné vzhledy a povahy, ale zbytek je postavený na vlastním folkloru. Jen se přiznám, že celé té politice vůbec nerozumím a docela jsem se v ní ztrácela. Možná to bude u pokračování lepší. Uvidíme.
